Středa, 22. srpna 2012
Fotbalový turnaj byl plně v režii kluků a díky velkému hřišti, které je za chatkami, se kluci zmohli tak, že večerní zkouška byla náročná jak pro ně, tak pro sbormistra.
Čtvrtek, 23. srpna 2012
Z denních rituálů jsme dnes vybočili rychle naplánovaným výletem na Blaník. Teploměr se na přímém slunci sice šplhal do již těžko viditelných výšin, ale vál natolik příjemně osvěžující vítr, že cesta nebyla rozhodně sužující. Vzali jsme to nejkratší cestou přes Louňovice pod Blaníkem a potom už mírným kopcem ku Blaníku. Přitom jsme pečlivě poslouchali, zdali neuslyšíme „zlověstné dunění“. A to hlavně díky tomu, že byl naordinován oblíbený hlasový klid. Cestu, která je dlouhá asi čtyři kilometry, jsme zdolali za hodninu a kousek. Pod horou už měli kluci připravenou další etapu z celotáborové hry, kdy jsme se pomocí šifry, kterou kluci s vervou luštili, přesunuli až do Kalkaty. Jsme tedy téměř na půl cesty. Ovšem kombinace náročného výstupu s náročným luštěním nám zabránila vrátit se včas na večeři. A tak jsem se musela co nejdříve vydat zpět do tábora, abych v kuchyni ohlásila náš opožděný příchod. Na výhled, který skýtá blanická rozhledna, se tedy kluků musíte zeptat sami…
Pátek, 24. srpna 2012
Rozhodla jsem se, že jeden den, právě ten dnešní udělám „neetapový“. Turnal ve fotbale jsme tedy vyměnili za turnaj ve vybíjené. Nakonec nás ale z hřiště vyhnal vytoužený, mírný déšť. Poslední zápas (Taylorovi vs. Jonesovi) se tedy bude hrát ještě zítra odpoledne. Před deštěm jsme utekli do zkušebny, kde kluky čekal zápas ve střižbě (kámen, nůžky, papír). Trochu nezvyklou formou, kdy chlapci vytvářeli po dvě kola náhodné dvojce, nám vyšli dva vítězové: Z prvního kola Šimon Zouvala a z druhého Stepan Khrabrov.
Sobota, 25. srpna 2012
Dnešní etapou jsem se neskonale bavila i já. Ve čtení se přesouváme z Kalkaty do Hongkongu a kluky dnes čekala hra výtvarná. Po táboře měli hledat několik schovaných papírků s jejichž pomocí získali popis svého gentlemana. Toho pak výtvarně ztvárnili na papír. Bylo kouzelné pozorovat, jak se všichni se zápalem účastní a s jakou trpělivostí si nejstarší kluci nechávají sahat pod ruce. Tvoření jsem nakonec musela prodloužit o hodinu déle, protože kluci postupovali skutečně precizně. Konečně, určitě se dostane i na fotografie výtvorů i samotného procesu tvoření. Dnes vlastně došlo i na Piccasa…
Počasí máme povětšinou slunéčné. Ráno občas sprchne, což je ale při denních vedrech příjemné. Poslední dva dny je hodně větrno…čili zítra to vidím na hromadné uklízení papírků po táboře.
Nesmím zapomenout na dnešní povinné koupaní. Doufám tedy, že se zítra bude ve zkušebnách dýchat o něco lépe 🙂 !
(G.A.D.)