Na svět přichází první CD, na kterém bude zachycena činnost Chlapeckého sboru BONIFANTES. Ve světové premiéře se můžeme těšit na nahrávku mše Messa solenne italského skladatele Luigiho Cherubini. Orchestrálních partů se chopila Komorní filharmonie Pardubice a všichni hudebníci po celou dobu natáčení pozorně sledovali gesto britského hostujícího dirigenta Douglase Bostocka.
Při natáčení vystřídalo Bonifantes i druhé významné těleso sbormistra Jana Míška, a sice Královéhradecký mužský sbor, který nazpíval Requiem d moll pro mužský sbor a orchestr, mši za zemřelé, opět z tvorby Cherubiniho. CD je tedy monografické, obě díla jsou cyklická církevní, pochopitelně v latině, zkomponovaná v sazbě homofonní (Cherubini je současník Ludwiga van Beethovena), ale i polyfonní (pro větší dramatičnost a monumentálnost závažných částí mše).
Ústeckoorličtí katolíci si tedy o víkendu 6. – 7. září 2003 museli hledat jiné místo ke svým bohoslužebným účelům, neboť presbytář i ostatní lodní prostor kostela Nanebevzetí Panny Marie zaplnily mikrofony, kabely a jiná zvuková technika. A jak takové natáčení vypadá? Nejprve se natočí delší úsek (zhruba 60 taktů), který se po malých částech opakuje znovu a znovu, dokud hudební režisér konečně nevznáší připomínky typu: “Tenor druhou dobu ve 45. taktu zkrátil, hoši pozor na to. A alt ve 38. taktu na čtvrtou dobu, na to “eleison”, špatně nasadil. Nepodebírejte to. O. K. Dáme si to znovu od 32. taktu a instrumentální bas delší čtvrťové, ale nevázat je, jen odsazovat!” Připomínky však nejsou provokováním a pérováním účinkujících, ale poctivou a tvrdou prací každého jednotlivce.
Zpívá a hraje se pořád, dokud nemají sbormistr Míšek, dirigent Bostock i režisér Jiří Gemrot pocit, že si v obrovském množství natočených částí vyberou tu pravou, který použijí do finálního produktu a dílo takto poskládané bude znít absolutně dokonale. V každé části se sleduje vypracování všech detailů: artikulace, dynamika, frázování, měkké nasazení tónů, atd. Je to jako zdobení dortového korpusu: Dokud není výzdoba dovedena k té třešničce nahoře, pořád máte pocit, že něco chybí.
I když by se zdálo, že kluci po celé dny “jen” zpívali, večer na ně dolehla velká únava. Celodenní soustředění na detailní práci je nesmírně náročné, ale výsledek stojí za to. A že je se na co těšit! Bonifantům budou v uších dlouho znít pochvalná slova dirigenta Douglase Bostocka: “Vaše CD bude vynikající. Přeji vám hodně úspěchů a já vím, že úspěchy budou, protože jste moc dobří.”
