Máme tu nový měsíc! To znamená, že už brzo budeme doma. Dneska ale hustě vstáváme v pět ráno. Snídáme v buse, páč se musíme vyhnout ranní špičce. To se pak zastavíte a nehne se to. Jako když… No, však víte.
Máme koncert Wattana Wittaya Academy. A teď bacha: je to dívčí škola, takže zpíváme pro plnej sál a je tam osm set krásnejch holek ve věku 8-18 let. Sál je obrovskej, a sbormiš domluví, že se na koncert vypne klimoška, takže je strašný vedro, ale má to super atmošku. Holky ani nedutají. Tohle na tom jevišti prostě poznáte, žerou nás. Na konci nás vytleskaj zpátky na jeviště a pak se ještě s náma chtěj fotit.
Pak máme oběd. Je to taková pavilonová škola (trochu jako Studánka, ale asi 10x větší, mají tu 3500 studentek, které tu i bydlí). Všechno je ve skvělým asijským stylu a jídlo je fantastický. Nejlepší je dezert – takový zvláštní želé s kokosem, mangem a nějakejma sladkejma kuličkama, co nevíme, jak se jmenujou.
Odpoledne jdeme na workshop s místním sborem. Všichni jsou urvaný z naší hlasovky. Nechápou, jak může pár kluků udělat takovej kravál. Tak jim ukazujeme, jak zkoušíme, sbormiš jim to vysvětluje. Pak jim zase zpíváme Crucifixus (tahle skladba o ukřižování je fakt skvělá, tohle je navíc křesťanská škola, tak tomu dobře rozuměj). Každý zazpívání týhletý pecky nás stojí strašně moc sil, ale máme pocit, že nás to dycky někam posune. Zvláštní, co?
Pak nasedáme do takovýho malýho vláčku bez dveří (tím tady přejížděj třídy přes ten obrovskej areál) a jedeme na chvilku do šopink centra. Je to v podstatě mrakodrap. Ten obchoďák je v prvních 15 patrech a je to stavěný jako galerie. Nad tím je dalších 40 pater nákejch kanceláří. Kupujeme koniny, jako vždycky.
Cesta zpátky je zase hodně dlouhá, i když to je vzdušnou čarou asi 20 kilometrů, trvá přes 2 hodiny. Po večeři chvilku čteme deník (podívejte se v našem videoblogu, jak to vypadá) a hlavně do velkýho koše vybíráme sborový oblečení, dneska nám ho budou prát. (super, i kameraman nadával, že se mu z nás kroutěj čočky!).
Už je tma. Západ slunce nad Bangkokem tyl dneska krásnej, skoro až kýč. A my to vidíme z okna, když uléháme…