Parádně se nám to dneska spalo. Do růžova. Teda až na Václava, který se ráno probudil jako břichomluvec. Ne, že to uměl a kvůli klimošce přišel o hlas a když se to nenaučí, tak si neřekne ani o žvejkačky. (BTW: jak to píšu, tak by mě zajímalo, co se wordu nelíbí na žvejkačkách a klimošce!)
Hnedka po snídani (to je skoro v půl jedenáctý – takhle se tady vyvalujeme) jdeme do města. Jednak se chceme provětrat a protáhnout a jednak s náma chce kameraman natočit nějaké rozhovory. Co se týče těch snídaní, tak už jsme to vychytali. Za rohem jsem objevil thajský mňamky. Nevím, co to je, ale když to nasypete nebo nalejete na jihočeskej tousťák, máte z toho senzační thajskou specialitu. Sice to pálí jako čert, ale konečně si nepřipadáte jako na dovče na u Mácháče.
Asi hodinu a půl couráme po okolí a nedaří se nám najít vhodný místo k točení. Jo, už jsem vám řekl, že tady s náma je kameraman Kuba Ševčík a že se pro Českou televizi natáčí dokument o tom našem zpívání? Na kameru si pomalu zvykáme, ten velký bratr je s ní snad všude. Dneska máme ale smůlu, navíc nás zaskočí lehounký monzunek. Ale co, aspoň vyzkoušíme naše nový pláštěnky.
Vracíme se kolem jedný, popadneme noty a vyrážíme zase na zkoušku. Dnes poprvé zkoušíme v opeře. No, ale řeknu vám. Takovou stodolu jste ještě neviděli. Je to velký. Strašně velký. Obrovský. Prostě sál olbřímích rozměrů. Vejde se tam přes 2000 lidí. Hnedka se vrháme do rozezpívání. Když se postavíme tak, abychom zabrali celý jeviště, jsme od sebe dobrých 5-6 metrů. Ale ta akustika! Jeviště má tvar mušle a všechno je skvěle slyšet. Tady pan architekt přemejšlel, když to stavěl…
Nejdřív je zkouška čistě sborová. Snažíme se sladit náš způsob zpěvu s tím thajským. Je to trochu dřina, ale silnější vítězí. 😉
Po první zkoušce jdeme na večeři. A zrada! Místo příborů dostáváme hůlky. Zdá se, že pár jedinců bude dneska na dietě. Sbormiš nás učí, jak ty nudle nabrat. Je to trochu boj, ale za pár dní budeme hůlkovat jak o závod.
Večerní zkouška s orchestrem začíná v šest, ale my jdeme na řadu až po hodině. A musím teda říct, bude to naprostá bomba. Přichystal jsem pro vás malou hudební ochutnávku. Ten Malér je fakt šíleně dobrej. Dneska už jsme dokonce i trefovali nástupy. A zajímavý je, že i když to je hodinu a půl dlouhej štyk, tak vám to tak ani nepřijde. Prostě to nějak zvláštně rychle utíká.
No nic, prostě už se těšíme na koncert, protože to bude stát za to. Ale teď už fofrem spát!