Uááá! Po probuzení pořádně protáhnout, dneska dostaneme do těla!
Nejdřív máme ale meeting s vedením školy. Asi tady jsou na tu školu pořádně hrdý. Zase shlídneme film o historii a pak je malá konference o školství v Thajsku. Na závěr zpíváme, ale už se těšíme na další část programu.
Tím je to tiž tréning v thajským boxu. Sraz v tělocvičně, postavíme se do kruhu a nejdřív sledujeme ukázku ostřílených bojovníků. Všechny asijský bojový sporty jsou založený na úctě k soupeři, thajskej box není výjimkou. Tréning začíná rituálem, který tudletu úctu ukazuje. Jsou to takový tanečky, než na sebe kluci vlítnou. Pak se postavíme do tří řad a už pod vedením profíků bušíme do pytlů. Je to super odreagování. Škoda, že nemůžeme zápasit dovopravdy. Ondra mně předevčírem rozlil polívku, moh‘ bych mu to teď vrátit! 😀
Pořádně vysportovaný jdeme na oběd a hned po něm nasedáme do školního autobusu a frčíme do historickýho centra. Škola má několik autobusů pro všechny příležitosti. To bude super, až jednou budeme s Bonifantama mít vlastní autobus!
Projíždíme čínskou čtvrtí, je to úplně jinej svět. Slyšel jsem, jak si dospěláci říkaj, že tam půjdem někdy v noci. Míříme ke královskýmu paláci, hlídaj ho vojáci, co vypadaj dost předpotopně. Kvéry z druhý světový a sou dost drsný. Vůbec nás tam nechtěj pustit, sbormiš to domluví aspoň na chvilku. Tak cvakneme pár fotek a jdeme dál.
Dobrá taškařice je s veverkama. Vypadaj jako Chip a Dále a kradou. Když jim podáte ořech, přiběhnou až k vám.
Na cestě zpátky do BCC se zasekneme v zácpě. Na dvě hodiny. Místní jsou na to zvyklí, ale pro nás to je vopruz, tak si dáváme v buse šlofíčka.
Před večeří a po večeři čtu klukům vzkazy od rodičů a můj deník. Pak máme nějaký malý natáčení do filmu a jdeme spát. Čekají nás dva poslední koncertní dny, tak ať jsme fit!