Středeční dopoledne se nese v odpočinkovém duchu. V 9 ráno přivezou rodiny kluky do domu, kde bydlí starší. Úplně v pohodě se tam všichni vejdeme, je tu snad 10 ložnic. Dokud není velké horko, vyrážíme na pláž, je to jen pět minut chůze. Chvíli se cákáme v oceánu, pak začne být velké horko a vracíme se. Pereme, dáváme si do pořádku nějaké resty a odpočíváme. Kolem poledne zazvoní poslíček s pizzou, no, jsou to taková kola u vozu a je jich asi 10. Nemáme šanci to sníst, určitě z toho ještě budeme mít večeři.
Po obědě vyrážíme do malého střediska Hobe Sound, které je vzdálené asi hodinu cesty. Navigace nás vede přes fíkovníkový prales, stromy kolem silnice tvoří v podstatě takový tunel. Je to nádhera.
Během cesty se poprvé na našem turné začíná trochu kazit počasí. Nejprve se zatáhne, pak přijde pár kapek a nakonec z toho je pravý tropický déšť. Florida nám ukazuje, jak vypadá tropické podnebí. Je pořád vedro, stoprocentní vlhkost vzduchu. Jakmile vystoupíme z auta, jsme durch. Ne kvůli dešti, ale kvůli té vlhkosti. Něco podobného jsme zažili před lety v Bangkoku.
Christ Memorial Chapel, ve které budeme dnes zpívat, leží uprostřed golfového hřiště. Spíš to je takový obrovský golfový komplex. Kaple není velká, ale při koncertě je naplněná, odhadujeme takových 150 posluchačů. Koncert má skvělou atmosféru, což posluchači oceňují, při závěrečném Básníkovi nezůstane oko suché. (On to zase při tom textu není takový kumšt, ty lidi rozplakat: “Když umírá básník, všichni jeho přátelé pláčou…”)
Rychle se navečeříme a ujíždíme asi půl hodiny cesty do Palm City Presbytarian Church, kde máme zkoušku společné skladby s místním sborem. Je to taková popina, spíš čimčuráda, budeme ji zpívat v pátek a v sobotu. Za čtvrt hodiny je hotovo, takže se můžeme vrátit k rodinám a do našeho společného domu. Zítra bychom měli mít jenom jeden koncert, pak si budeme zase užívat…