Tak, a je to zase tady… Po dlouhý době se chystám za velkou louži. No, po dlouhý době… Trochu kecám a asi je na čase jít s pravdou ven a prozradit jedno velký tajemství…
Totiž: před rokem byli za oceánem naši velký kluci, tenoři a basi. A mě strašně štvalo, že mě nechtěli vzít s sebou. Prej jsem na to eště malej a nemám pořádný hloubky a neumím jejich pánskej repertoár… A hlavně eště furt mám jenom červenou vestičku… A pořádný chlapi prej nosej černou…
Takže jsem jako měl zůstat doma a na dálku jim jenom držet palce. Ale znáte mě. To bych to nebyl já! Tak poslouchejte, jakýho mám fištróna a jak jsem je převez!
Von ten náš sbormiš s sebou na tyhle zaoceánský cesty vozí strašně velkej kufr. Říká, že tam má spoustu důležitejch věcí (hlavně na koncerty a tak). Ale každej ve sboru ví, že tak velkej kufr má hlavně proto, aby se mu tam kromě koncertního kroje a spoďárů vešly i tenisový rakety.
Asi vám je jasný, kam mířím… Přesně ve chvíli, když si ten velkej kufr balil a votočil se pro tenisáky, šupsnul jsem do něj, zavrtal jsem se mezi sbormišovský kvádro a tenisový trenky, a pak už stačilo jen bejt hódně potichu a pár hodin to v tom kufru vydržet. Nejhorší to bylo na letišti, to si nedovedete představit, jak s těma kuframa házej!
Taky jsem si vzpomněl, jak před pár lety naše kufry skončily někde v Bangladéši a že to teda úplně nejgeniálnější nápad nebyl, ale už se nedalo nic dělat.
No, zkrátka a dobře – na tajnačku jsem se najednou vyloup na Floridě při turné mužskýho sboru… A když to chlapi zjistili, tak mi řekli, že když s nima nemůžu zpívat, tak jim aspoň budu nosit bágly a dělat fotografa. Takže sem teda dávám pár fotek z tý dovolený a jak si to tam ty prevíti před Vánocema užívali…
Nejnovější vzkazy